HRANIČNÍ SLOUP

Po dobu rekonstrukce štětského mostu nahradil přechod přes řeku přívoz. Mnoho lidí to potěšilo, a to nejen kvůli rychlejšímu překonání Labe, ale třeba i proto, že řeka zase trochu ožila. Kvůli provozování přívozu došlo také k úpravě obou labských břehů a obzvláště ten hněvický opravdu prokoukl. Momentálně tudy probíhá cyklostezka a přívoz připomíná již jen prosklená budka. Mnozí jistě vědí, že jen kousek od nového přívozu stával až do stavby mostu v sedmdesátých letech minulého století přívoz starý, který přepravoval občany obou labských břehů celá staletí. Dnes ho připomíná jen vykouslý břeh Labe po starém molu a v křoví ukrytý polorozpadlý převoznický domek. V současné době je místo prostorné a slunné a cyklistům jistě dobře slouží. Přesto si myslíme, že mu něco chybí. Ptáte se proč? 

 Tohle místo bylo nejen dlouhá léta jediným spojením obou labských břehů na dlouhé kilometry (mosty stály až v Mělníce a Roudnici n. Labem), ale často bylo i svědkem dost dramatických událostí. Poprvé jistě v listopadu roku 1918. Po vzniku Československa nastala sice mezi českým obyvatelstvem euforie ze vzniku samostatného státu, ale německé obyvatelstvo však tuto skutečnost vnímalo spíše opačně. Bylo tomu tak i v našem regionu, kdy se němečtí obyvatelé rozhodli připojit Štětsko k novému, německému státu Deutsch-Ȍstereich. Ozbrojený "Volkswehr" z Litoměřic (dobrovolnický oddíl) tehdy vyrazil vojensky zajistit cukrovar a město Štětí. Proti tomuto aktu vyrazil z Terezína oddíl 42. pěšího pluku Čs. armády, který přijel vlakem přes Roudnici a pomocí mnohých plavidel a místního přívozu vyrazil přes Štětí naproti vzbouřeným Němců (na obou březích Labe vybudovala armáda ozbrojená předmostí). Ke střetu došlo mezi Štětím a Hoštkou a zůstali po něm 3 mrtví a několik raněných. Další dramatickou událost přinesl rok 1934. Těsně před otevření nových Masarykových škol se zfanatizovaní henlainovci pokusili budovu školy zapálit. Na podporu akce štětských soukmenovců se do města vydaly houfy Němců z blízkých vesnic. Zdejším Čechům přijela zase pomoc z Mělníka, Brandýsa a Roudnice a přes Labe se přepravili obyvatelé Hněvic a Račic. Ti prý byli vyzbrojeni kosami a vidlemi jako ve středověku. Vypadalo to na pořádnou rvačku, ale zmobilizovaná státní policie včas uzavřela vstupy do města a tak nedošlo potyčkám ani zapálení školy.

 Tragickým se stal i rok 1938, kdy zdejší přívoz sloužil, doslova ve dne i v noci, k přesunu obyvatel odsunutých a prchajících z odtržených Sudet. Levý břeh Labe totiž zůstal českým a břeh pravý byl v Sudetech. Řeka Labe tak sloužila jako nová hranice mezi "Druhou československou republikou" a Německou říší. Na hněvické straně Labe hlídkovalo Československé vojsko, stála zde celnice a ozbrojené hlídkové stanoviště s kulometem namířeným na druhý břeh. K žádnému konfliktu zde naštěstí nedošlo a již od března roku 1939 byl Německý i zbytek republiky. K dramatickým událostem dochází na přívozu u Labe 5. května 1945, kdy občané Račic, Hněvic, spolu s železničními zaměstnanci z hněvického nádraží zde odzbrojují přes 40 000 německých vojáků. Spousta všeho možného materiálu jak vojenského tak i civilního - různých zásob potravin je vojákům odebírána a posílána do Prahy, Roudnice na ONV k dalšímu rozdělování. Při této příležitosti se nesmí zapomenout, že dne 5. V. 45 odeslali také odebrané zbraně německým vojákům na pomoc Praze. Byly to pušky, kulomety s náboji, pancéřové pěsti a ruční granáty. Smutnou kapitolou těchto dní bylo mnoho mrtvých německých civilistů i vojáků, kteří se zde utopili, když se pokoušeli Labe přeplavat prchajíce před obávanou Rudou armádou.

Historické události ukazují, že dnes na první pohled nevýrazné místo, hrálo významnou roli v dějinách města Štětí. Proto by si zasloužilo trochu pozornosti. Napadlo nás proto vztyčit právě na tomto místě kopii Čs. hraničního sloupu a hraniční závory. Starý převoznický domek je bohužel v natolik špatném stavu, že jeho plánované zapojení do projektu jako odpočívadla by bylo nereálné, nebo spíše příliš nákladné. Pozemky na břehu Labe jsou ve vlastnictví povodí Labe a zde by nemusel být problém s realizací našeho nápadu.   

ZPĚT...