Labské nábřeží

Máme tu teplé počasí a tudíž je čas na koupání a letní radovánky. Tomu holdovali                    i obyvatelé města Štětí, ale tenkrát ještě nestálo koupaliště. Oblíbenou odpočinkovou zónou bylo tehdy labské nábřeží. Mnozí mají jistě v podvědomí místní název "Ostrov".        On to totiž ostrov opravdu býval. V minulosti zde úzké říční rameno jakýsi malý ostrůvek vytvářelo.  K ostrovu vedla úzká lávka a nacházely se na něm obecní louky. V roce 1878 byl ostrov zalesněn. Koryto časem vyschlo a při regulaci Labe v letech 1908 - 1910 se zavezlo hlušinou, vytěženou při odstřelu skalnatého břehu při stavbě račického jezu. Ostrov nadobro zmizel, ale název zůstal. Po regulaci se tok Labe zklidnil a byl tudíž vhodnější        k letní rekreaci. Díky tomu, že nedaleký Liběchov se na krátkou dobu stal oblíbeným lázeňským střediskem, dostalo se do podvědomí lidí i Štětí. Obzvláště ve 30. letech minulého století se to tu letními hosty jen hemžilo. Deset domků v blízkosti řeky mělo upravené pokoje pro ubytování tzv. "letňáků", u Ostrova kotvila obecní plovoucí vorová plovárna, na břehu stávaly kabinky na převlékání a altán s parketem. O nedělích zde hrávala kapela k poslechu i tanci a prodávalo se pivo i limonáda. Na začátku Ostrova (zhruba u dnešní loděnice) stávala mýtina se dvěma školními hřišti, kde se občas hrávalo divadlo v přírodě. U jednoho domku na nábřeží byla půjčovna lodiček a Labem křižovaly pramičky i malé sportovní plachetnice. Druhá plovárna stávala na břehu u přívozu,            ale ta nebyla tolik oblíbená, možná kvůli blízkosti Cukrovaru. Je škoda, že labské nábřeží    na dlouho dobu zpustlo a k odpočinku a rekreaci se využívá jen velmi pomálu.